Hellichovka - Introdukce
Výstava z cyklu Fotografické školy Evropy představí práce studentů SPŠG Hellichova Praha. Kurátor Viktor Kopasz
Introdukce je autorskou výstavou studentů nebo čerstvých absolventů Střední průmyslové školy grafické v Hellichově ulici, která je koncipovaná pro prostory Galerie 4 v Chebu.
Profilace a rukopis autorů není ještě zdaleka definitivní, ale těžiště témat, která si vybírají, je předurčuje v jejich úhlu pohledu ve fotografickém médiu. V současnosti je prostor fotografie mnohem více rozpínavý než před nedávnem a možnosti zkoumání hranic média jsou rovněž otevřenější. Cílem výstavy není pokus práce autorů zařadit do kontextu, ale naopak představit a zvýraznit jejich odlišnou osobnost a rozmanitý rukopis..
Daniel Adnan (1992) v souboru fotografických portrétů „Done” vystihuje atmosféru Londýna ve spontánních pouličních konfrontacích. Záblesky lidí jsou zde syrově vytržené ze stereotypu a zobrazeny v podobě „ statických momentek”. Postavy se vynořují ze tmy jako obrazy nekomforních hrdinů každodennosti v křehkých zafixovaných úsměvech nebo pózách.
Matyáš Fára (1993) se věnuje intenzivněji manipulaci fotografického obrazu rozdělené do dvou částí, přeskupuje vrstvy a rozkládá prvky. V první části místo obrazových bodů vnímáme fotografii v součtu trojúhelníkových rastrů. Ve druhé je rozdělen do výtvarné stylizace pulzujících křivek. V obrazu je detail součástí celku a naopak. Může to být konstrukce neviditelného města nebo přetvořená autonomní mapa futuristické Prahy podložená Calvinovou vizí.
Tomáš Slavík (1992) reflektuje velkoměsto jako spletitou síť, pomocí které proudí a přesouvají se lidé bezcílně z jednoho místa na druhé. Rozpohybované postavy jsou v prostoru uzavřeni buď ve vnějším kruhu, nebo jen kolem vlastní osy. Temné černobílé fotografie připomínají úzkostlivý labyrint existencí nebo past, ale současně i rozostřenou poetickou scenérii.
Maxim Stano (1992) vytvořil temné snímky nočního pozorovatele tajemných pražských ulic. Série pohledů do oken nás stále víc nutí k nahlédnutí za ně, ale okolí je oslepuje vnějším světlem. Nedostupnost pohledu dovnitř násobí zvědavost pozorovatele a drží jej v nejasném napětí. Číslo popisné je rafinovaný podtitulek, který je zjevně v kontrastu s temnými snímky anonymních domů nočního města.
Jiří Straka (1991) a jeho obsáhlé téma Kraj bez hranic /Hranice - krajnice je sondou do dvou odlišných světů vytvořenou původně pro koncepci autorské knihy. Idylická krajina, obydlená duchem posthippies, kteří jsou naprosto soběstační a osvobozeni od tlaku okolního světa, a na druhé straně inverzní pohled na skleslou rutinu podbízivosti s lacinou servilností prostitutek, obklíčenou nekonečnou frontou nákladních aut. Dokumentární projekt snímá dva naprosto odlišné světy, které propojuje autorovo nasazení a zaujetí.
Michal Veltruský (1993) svou fotografickou práci orientoval na periferii Prahy, na bleší trh v Kolbenově ulici. Soubor je původně v žánru dokumentární fotografie s lehkým ironickým podtextem, kde nakulminované předměty tvoří v celku jeden bizarní fetiš. Autor mapuje tento prostor s určitou distancí, jakoby vytvářel důkladný soupis shromážděných předmětů. Ve výsledku ale pracuje s fotografií mnohem odvážněji. Fotografický obraz je zde jenom podkladem a do kompozice obrazu jsou vnášeny grafické prvky a text.