Galerie NESSIM představuje současné maďarské fotografy

Abstraktní prostor
Ákos CZIGÁNY-Imre DRÉGELY-Ágnes EPERJESI-Gábor KEREKES

Intimní prostor

Gabriella CSEH-Barna ILLÉS-Zsuzsanna KEMENESI-Balázs TELEK

Veřejný prostor
Imre BENKŐ-Mátyás MISETICS-Ildikó PÉTER-Lenke SZILÁGYI

Galerie NESSIM vznikla v roce 2005 a zabývá se výhradně současnými maďarskými a středoevropskými umělci. Snaží se mapovat abstraktní a surrealistickou fotografii v středoevropském regionu.

Galerie NESSIM představuje umělce na mezinárodní úrovni, nejen účastí na veletrzích, ale také spoluprací s partnerskými galeriemi na výstavách mimo hranice Maďarska. Účastnila se veletrhu umění ve Štrasburku, několikrát na Art Fair v Budapešti a také například na Art Fair v Dubaji v roce 2010.

Galerie NESSIM organizovala společně s Muzeem moderního umění v Olomouci výstavu Ivo Přečka nebo výstavu k 80. výročí narození Ladislava Postupy a také velmi zajímavou výstavu slovenského fotografa Petra Koštuny.

Umělecká díla autorů, která zastupuje galerie NESSIM jsou zastoupena v mnoha veřejných a soukromých sbírkách od Victoria a Albert muzea po Musée dÉlysée v Lausanne, od Tokia po Štrasburk.

Dnes, na počátku 21. století je velmi těžké uvést fotografickou výstavu, která by reflektovala typický maďarský přístup k fotografické tvorbě.

Současná výstava má v úmyslu poskytnout přehled o tom, jak fotografové žijící v první dekádě nového století, v zemi zvané Maďarsko, vidí svět kolem sebe.

Dovolte mi, abych připodobnil současný stav touto charakteristikou:

Představte si, velký svazek rákosu, který se skládá z nesčetných stébel. Svazek je svázaný na několika místech, aby se zabránilo jeho rozpadnutí. Tento svazek rákosu reprezentuje maďarskou fotografii před politickou změnou před dvaceti lety. Je vázaný množstvím vnějších pravidel, stejně jako napjatý drát, který zřídkakdy pustí stébla z balíku, které se rozsypou podél silnice. Balík je silný, je téměř nemožné ho zlomit. Vítr fouká pouze přes krajní stébla, ty uvnitř jsou téměř netknuté světlem.

Příchod nového politického systému přeruší drát a svazek se rozpadne. Většiny ze stébel se dotkl čerstvý vzduch a sluneční svit poprvé. Bývalý svazek leží na silnici, kolem které jsou poházená stébla z povrchu i z vnitřku balíku.

Více či méně mohu vidět, jak se fotografie v Maďarsku změnila.

Každý jednotlivý stonek může konečně dýchat čerstvý vzduch, svobodný svět, a za nedlouho bude každý z nich směřovat jiným směrem. Dříve nejvzdálenější stébla jsou stále rozpoznatelná tím, že potřebují více světla než zbytek ostatních, zatímco ty nejvnitřnější jsou nejbujnější.  Stébla nejsou totožná, i když byli v jednom svazku.

Už nelze zařazovat maďarské fotografy pod jeden celek, ale je třeba se věnovat vývoji jednotlivých fotografů a na nich ukazovat některá specifika maďarské fotografie.

Pro můj přehled jsem vybral 3 aspekty:

Abstract space  - do této skupiny jsem zařadil fotografy, jejichž práce odráží abstraktní umělecké pojmy

Intim space -  je tvořen umělci, jejichž díla hovoří o jejich osobních životech

Public space – představuje muže-fotografy, kteří reflektují vnitřní stav muže jako společenské bytosti a jejich vztah k sociálním jevům

Můj výběr je samozřejmě subjektivní, jiný kurátor by jistě vytvořil jiný výstavní soubor. Doufám však, že výstava představuje některá důležitá umělecká a lidská poselství. Na výstavě představuji práce autorů od 30ti do více než 60ti let, jejichž prostřednictvím jsem se pokusil zde načrtnout obraz, který představuje různé tváře maďarské fotografie.

Mnoho typů stébel ze svazku rákosu, který se rozpadl na silnici.

Mihály Surányi

ředitel galerie Nessim v Budapešti

www.nessim.hu