Výstava z cyklu „ Zahraniční fotografie”

Španělská fotografka vystavuje poprvé v České republice své inscenované fotografie zabývající se mezilidskými vztahy, postavením ženy ve společnosti. Je zastoupena ve sbírkách předních galerií v Evropě.

„ Mám stále se opakující sen, který mám velmi rád, protože v něm mám zvláštní schopnost chodit ve vzduchu, bez námahy ve výšce kolem půl metru nad zemí. Když nohama dostatečně zaberu, mohu se dostat až metr nebo metr a půl vysoko. Užívám si to kvůli obdivu, který to vyvolává u ostatních. Věřím, že jsem jediný člověk na celé zemi s takovou schopností, díky čemuž se cítím silný a jedinečný.”

Fotografie Sandry Torralby mají mnoho společného s mým snem, nejen proto, že se veškerá její práce týká podvědomí zakotveného v poli oneirických fantazií a snění ve spánku, ale protože Sandra sama sebe na svých fotografiích představuje jako superhrdinku s mimořádnými schopnostmi. Vzpírá se gravitaci, stoicky trpí, směje se své vlastní křehkosti a zranitelnosti anebo prostě „jen je” čímkoliv, co je třeba. V konečném důsledku nám Sandra Torralba s kousavou vtipností a s velkou dávkou humoru ukazuje bizarní svět, v němž se žena může pohybovat ve stavech od absolutní křehkosti po zlou perverzi.

Jako sen, Sandřino já je dobré, dokonce myslím, že mnohem více, než moje. V mé práci představuji cirkusový čin nejvyšší oddanosti, který začíná i končí v sobě samém, bez další transcendence.

Sandra se namísto toho ve svých fotografických sněních zabývá významnými aspekty, pramenícími z rozsáhlé emoční oblasti i temných míst. Její sny jsou perverznější a kráčí složitějšími a důležitějšími cestami a vedou k svůdnějším fotografiím, které doslova unesou mysl diváka.

To je důvod, proč jsem se nikdy nepokusil v mých fotografiích zachytit můj sen o létání 50 centimetrů nad zemí. Vypadá velmi hloupě při srovnání s mimořádnými životními situacemi, které nabízí divákům Sandra Torralba ve svém ,každý den potřebnějším, díle.

Ciuco Gutiérrez, Madrid, 18. března 2013